Bronchiální, neboli průduškové astma (latinsky asthma bronchiale) je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Typicky se projevuje záchvaty dušnosti s intervaly normálního dýchání.

Co jste možná netušili...

Choroba pronásleduje lidstvo od pradávna. Trápila už obyvatele starověké Číny 3 tisíce let před naším letopočtem. Označení nemoci, které používáme dodnes, pochází z řečtiny a znamená „těžké dýchání“. Podle nejstarších představ způsobovaly onemocnění „hleny“ putující z mozku do dýchacích cest. Moderní vysvětlení příčin vzniku nemoci, které se již přiblížilo realitě, objevili lékaři až v 17. století. Astma se nevyhýbá ani slavným. Trpěl jím Ludwig van Beethoven, Che Guevara nebo třeba Charles Dickens. Ze našich současníků má své zkušenosti s astmatem třeba Elizabeth Taylorová nebo Tomáš Dvořák. V České republice trpí v současnosti astmatem asi 5 až 8 procent lidí.

Jak vzniká...

Bronchiální astma není nemoc, kterou byste se mohli „nakazit“ třeba jako rýmou. Na jeho rozvoji se podílí řada různých faktorů. Patří mezi ně:

• dědičné dispozice
• stav Vašeho imunitního systému
• vlivy vnějšího prostředí.

Podle nejnovějších zjištění působí tyto faktory na úrovni buněk Vašich dýchacích cest. Jejich kombinace způsobuje chronický zánět průdušek. Při něm dochází k otoku sliznice, poškození výstelky dýchacích cest a zmnožení svaloviny v jejich stěně. Všechny tyto zánětlivé změny způsobí zvýšení reaktivity Vašich průdušek. Při stykem se „spouštěči“ astmatu dojde k jejich podráždění, nadměrné reakci a náhlému zúžení dýchacích cest. Častými spouštěči astmatu jsou látky vyvolávající alergickou reakci (alergeny - např. plísně, roztoči, pyly, zvířecí srst aj.), infekce dýchacích cest, dráždivé látky (tabákový kouř, chemické látky), počasí, strava, některé léky, tělesná zátěž nebo citové rozrušení. Každý člověk reaguje na kontakt se „spouštěčem“ odlišně. Míru reaktivity Vašich dýchacích cest ovlivňují již zmiňované vrozené dispozice.

Jak se projevuje...

Mezi hlavní projevy nemoci patří suchý dráždivý kašel, dušnost a obtížný, prodloužený výdech provázený slyšitelným pískáním. Nemocné často přepadá náhlý pocit nedostatku vzduchu, který je nutí k rychlému a povrchovému dýchání. V těžkých případech se mohou začít i dusit. Díky obtížnému výdechu se vzduch zadržuje v plicích a postupně znemožňuje další nádech. Výskyt těchto akutních příznaků se střídá s různě dlouhým obdobím, kdy je nemocný zcela bez obtíží. Záchvaty se často objevují v noci, ráno po probuzení, při rozrušení nebo při větší námaze.

Náhlé záchvaty kašle a dušnosti vznikají působením spouštěčů. Kontakt s dráždivými látkami nebo alergeny může vyvolat „křeč“ (spasmus) zánětem změnných průdušek a jejich různě závažný uzávěr.

K rozvoji obtíží ale někdy dochází i postupně rozšiřováním zánětu, otokem sliznice a tvorbou hlenu. Nemocný pak o své chorobě nemusí zpočátku vůbec tušit. Zadýchává se jen při náročnější fyzické činnosti. Postupně jej dušnost začne omezovat i v klidu.

Jak se potvrdí...

Ne každé zakašlání je hned bronchiální astma. K diagnóze onemocnění se používá řada různých vyšetření a speciálních testů. Základem je pečlivé zhodnocení Vašeho stavu lékařem. Poklepem objeví zvýšenou vzdušnost Vašich plic, poslech odhalí prodloužený výdech a pískání. Může se však stát, že v klidu bude Vaše dýchání naprosto normální. Proto se k diagnóze astmatu používají tzv. funkční vyšetření.

O Vašich plicních objemech, průchodnosti dýchacích cest a rychlostech vzduchu při nádechu a výdechu vypovídá spirometrické vyšetření. Mezi základní sledované parametry patří maximální výdechová rychlost (PEFR - peak expiratory flow rate). Hodnotí rychlost vzduchu, které jste schopni dosáhnout při maximálním výdechu. Měření se provádí zvláštním přístrojem - výdechoměrem (PEF metrem). Podrobnější informace o druhu a závažnosti postižení Vašich dýchacích cest poskytnou tzv. bronchomotorické testy. Při nich Vám lékař do průdušek kontrolovaně (obvykle inhalací) aplikuje látky vyvolávající jejich stažení (konstrikci) nebo naopak roztažení (dilataci). Za určitou dobu zopakuje spirometrické vyšetření a sleduje změnu Vašich dýchacích parametrů.

Jak se léčí...

Základem léčby astmatu je odstranění nebo omezení látek vyvolávající astmatické obtíže (spouštěčů). Na úspěšné léčbě se můžete podílet i sami. Vyhýbejte se situacím, které u Vás vyvolávají záchvaty kašle a dušnosti. Mezi nejčastější spouštěče patří dráždivé látky a alergeny. Rozhodně nekuřte a omezte pobyt v zakouřených prostorách. Pravidelně měňte své ložní prádlo, odstraňte koberce a používejte vybavení bytu s hladkými a omyvatelnými povrchy.

Dalším důležitým krokem je protizánětlivá léčba. Podle závažnosti a častosti vzniku Vašich obtíží Vám lékař předepíše léky, které potlačí zánět ve sliznici Vašich dýchacích cest. Patří mezi ně glukokortkoidy, teofyliny, kromoglykát nebo antihistaminika. Většinu z nich lze aplikovat pomocí inhalace i ústy (perorálně). V případě jejich užívání je důležitá pravidelnost. Budete je užívat i v případě, že jste zcela bez obtíží. Díky nim byste měli bez obtíží i zůstat. Proto se jim říká léky „udržovací“.

Třetí důležitou částí Vaší léčby je podávání látek rozšiřujících Vaše průdušky (bronchodilatační léčba). Tyto léky dokáží rychle uvolnit Vaše dýchací cesty. Používají se při obtížích, jsou „úlevové“. Patří mezi ně především beta-2-sympatomimetika a anticholinergika.

Volba, kombinace a způsob podávání léků se liší podle závažnosti Vašeho onemocnění. O jejím nasazení i změně rozhoduje vždy pouze lékař.

Co dál...

Astma je dlouhodobé onemocnění a bohužel se ho nelze zcela zbavit. Není to důvod k zoufání. Účinná léčba „ušitá na míru“ podle projevů Vašeho onemocnění Vám umožní vést zcela „normální“ život bez větších omezení. Astma je i v současnosti chorobou, na kterou lze umřít. Při těžkém záchvatu může dojít k výraznému omezení proudění vzduchu dýchacími cestami a dušení. Tragickému konci lze ale ve většině případů včas zahájenou a správně vedenou léčbou předejít.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Nejúčinnějším prostředkem boji proti nemoci bývá její předcházení. Postupů, jak zamezit samotnému vzniku onemocnění je bohužel jen velmi málo. Některé faktory (například dědičnost) zatím nedokážeme dostatečně změnit. Prevence bronchiálního astmatu se soustřeďuje především na ovlivnění imunitního systému. Z výzkumů vyplývá, že pro jeho správný rozvoj je nejdůležitějších prvních šest měsíců života. Mezi nejčastěji doporučované postupy prevence astmatu proto patří zamezení kontaktu novorozených dětí s tabákovým kouřem a co nejdelší kojení. K omezení styku novorozence s domácím prachem přispívá odstranění závěsů, záclon, členitého nábytku a dalších „lapačů prachu“ z jeho okolí.

Prevence u již vzniklého onemocnění spočívá v odstranění spouštěčů z Vašeho okolí a důsledného dodržování předepsané léčby.

Nepřeceňujte, ale ani nepodceňujte dopady svého onemocnění. Uvedená jména slavných s astmatem jsou známkou toho, že s ním můžete skládat symfonie, vést revoluci, psát romány, ztělesnit filmovou Kleopatru nebo být mistrem světa v desetiboji. Musíte ho ale poznat a naučit se účinně léčit.