Ateroskleróza, neboli „kornatění tepen“ je degenerativní onemocnění cév. Způsobuje ji ukládání tukových látek a vápníku do jejich stěny. Typicky se projevuje snížením průtoku krve postiženou cévou a poruchou zásobení částí těla a orgánů.

Co jste možná netušili...

Ateroskleróza se někdy označuje jako „nemoc 20. století“. Netrápí ale jen naši moderní civilizaci. Provází lidstvo už dlouhá tisíciletí. Známky kornatění tepen můžeme pozorovat i na mumiích staroegyptských faraónů. Změn na cévách postižených aterosklerózou si všímal už italský renesanční génius Leonardo da Vinci. V roce 1761 popsal italský lékař Giovanni Battista Morgagni ve svém stěžejním díle „O sídlech a příčinách nemocí“ zvápenatění věnčitých tepen na srdci. Podrobnějšího studia se však onemocnění dočkalo až v 19. století.

Ateroskleróza je dnes nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech. Naše republika drží v souvislosti s onemocněním smutný primát. Již několik let se se svým počtem zemřelých na komplikace aterosklerózy pohybuje na předních místech ve světě.

Jak vzniká...

Příčinou aterosklerózy je narušení cévní stěny. To může být způsobeno mechanicky následkem vysokého krevní tlaku, působením chemických látek při kouření nebo poruchou funkce vnitřní výstelky cév. Do poškozeného místa se začínají ukládat tukové látky. Vzniká sklerotický plát. Postupně do něj prorůstá vazivo a hladká svalovina, ukládá se vápník. Cévy tvrdnou, ztlušťují své stěny a zužují průsvit. Na povrchu plátů se mohou zachytávat krevní buňky a vytvářet sraženiny (tromby).

K rozvoji aterosklerózy významně přispívají tzv. rizikové faktory. Patří mezi ně:

• věk, pohlaví, výskyt onemocnění v rodině
• vysoká hladina cholesterolu
• kouření
• vysoký krevní tlak
• obezita
• cukrovka
• nedostatečná tělesná aktivita

Jak se projevuje...

Ateroskleróza se rozvíjí zvolna a nenápadně. Dlouhou dobu probíhá bez příznaků. Podle nových zjištění začíná u každého z nás už v dětství. Rychlost jejího vývoje závisí na přítomnosti rizikových faktorů. Postupně dojde k omezení průtoku krve postiženou cévou a nedostatečnému zásobení cílových orgánů a tkání. Projevy se potom liší podle části těla, která je zasažena.

Nedostatečné prokrvení tkání se projeví pícháním a křečemi ve svalech dolních končetin při chůzi nebo bolestí na hrudi při námaze. Při úplném uzávěru odpovídajících cév vzniká infarkt myokardu, centrální mozková příhoda nebo porucha prokrvení dolních končetin.

Ateroskleróza významně mění i pevnost cévní stěny. Může se stát, že postupem času dojde k prasknutí nebo v lepším případě pouze vyklenutí postiženého místa. Vzniká aneurysma.

Jak se potvrdí...

Na aterosklerózu může lékař pomýšlet už z rozboru Vaší anamnézy a popisu obtíží. Skutečné postižení a jeho rozsah odhalí nejlépe zobrazovací metody. Mezi nejpoužívanější patří ultrazvuk a angiografie. Pomocí nich se daří prokázat zúžení (stenózu) tepen a její významnost. Angiografie navíc ukáže stav krevního zásobení celé vyšetřované oblasti (např. srdce).

K odhadu rizika aterosklerózy se používá i stanovení cholesterolu v krvi. Není cholesterol jako cholesterol. Možná jste už slyšeli o „hodném“ a „špatném“. Věc se má tak, že některé typy k cholesterolu růst tukových plátů ve Vašich cévách podporují (LDL cholesterol), jiné Vás před ním naopak do určité míry chrání (HDL cholesterol). Vzájemný poměr celkového množství cholesterolu ve Vaší krvi a jeho HDL složky udává tzv. aterogenní index. Čím více HDL cholesterolu máte, tím lépe pro Vás i Vaše cévy.

Jak se léčí...

Léčba aterosklerózy se zaměřuje na zastavení rozvoje tukových plátů v cévách. Nejlépe se to daří snížením koncentrace LDL cholesterolu ve Vaší krvi. Některé léky dokáží kromě ovlivnění hladiny cholesterolu působit i přímo na existující tukové pláty. Zabraňují jejich dalšímu růstu a stabilizují je. Základem léčby je snaha o ovlivnění všech rizikových faktorů ve Vašem životě. Obvykle to obnáší radikální změnu dosavadního životního stylu.

Součástí moderní léčby jsou i léky zabraňující srážení krve a vzniku trombů (protidestičková, antiagregační léčba). Významně zúžená místa lze ošetřit a roztáhnout pomocí katétru s balónkem nebo obejít kardiochirurgickým zákrokem.

Co dál...

Rozvoj aterosklerózy lze vhodnou léčbou výrazně zpomalit nebo dokonce zastavit. Dosáhnout ústupu pokročilého postižení tepen je však velmi obtížné. Ateroskleróza může mít závažné a ne vzácně dokonce smrtelné následky. Odpovídá za infarkt myokardu, mozkové příhody, gangrény, vzniku nebo dokonce prasknutí aneurysmat na tepnách. Všechny tyto stavy vážně ohrožují Váš život. K těmto „velkým“ komplikacím se přidávají i další v podobě poruchy erekce nebo omezení funkce ledvin.

Jak se tomu všemu vyhnout...

Základem prevence aterosklerózy je dodržování zdravého způsobu života. K němu patří především:

• pravidelný pohyb
• udržování optimální tělesné hmotnosti
• nekouření

Nedílnou součástí je i úprava stravovacích zvyklostí. Máslo ve svém jídelníčku vyměňte za rostlinné tuky. Snižte příjem všech tuků a tučných potravin. Bílé pečivo nahraďte celozrnnými výrobky. Za nejvhodnější pro prevenci kornatění tepen se považuje tzv. středomořská dieta. Obsahuje jen malé množství tuku a je naopak bohatá na ovoce, zeleninu a ryby. Zkušenosti z Francie ukazují, že cévám prospívá i pravidelná konzumace malého množství červeného vína.

Kontrolu nad stavem Vašich cév Vám pomůže získat i odpovídající korekce cukrovky a kompenzace vysokého krevního tlaku.

K dosažení obou cílů Vám kromě léčby výrazně pomůže i pravidelná fyzická aktivita. Ta Vám nejen zvýší kondici a zpevní svaly, ale pomůže i snížit tělesnou hmotnost. Redukce hmotnosti již o několik kilogramů výrazně snižuje riziko vzniku cévního postižení a cukrovky.

Nejlepší je pochopitelně začít s prevencí už v mladém věku a za plného zdraví. Na změnu životního stylu a prodloužení života však není nikdy pozdě. Zamyslete se nad tím a poraďte se se svým lékařem, jaký způsob redukce rizika rozvoje aterosklerózy a jejích následků zvolit právě ve Vašem případě.